Přidávám malý příspěvek s informacemi o výletu ke slovanskému bohu úrody a hojnosti Radegastovi.                                                                                                     V sobotu jsme se rozhodli se Svišťaty navštívit výše zmíněné Pustevny. Vzhledem k nedostatku veducích s námi jeli Márv a maminka Karin. Na výlet jsme vyráželi docela brzy a to už okolo sedmé hodiny ranní ze Staré Vsi n./O. směrem do Ostravy a pak vláčkem až do Frenštátu p./R.. Cesta trvala celou hodinu, ale nutno dodat, že jsme si jí pěkně užili, někteří dokonce cestovali valkem poprvé! Ve Frenštátě jsme přestupovali na autobus, ketrý nás dovezl až pod lanovku. No ještě, že jsme tam byli tak brzo! I sardinky v konzervě, mají totiž více místa! A to se tam všichni nevlezli :-(  I na lanovku byla fronta, ale stálo za to si ji vystát! Jízda lanovkou je totiž vždycky zážitek, hlavně když fouká a ještě se to zastaví :-) Po příjezdu do skiareálu Pustevny se nám rozzářily oči! Všude byly hromady sněhu, ale také lidí. Vypadalo to tam jako v pohádce. Před námi se rozprostíraly historické budovy hotelů Libušín a Tanečnice, azurová obloha sluníčko atd. Hned po probuzení jsme se vydali směrem k bohu úrody. Po cestě jsme shlédli torza ledových soch, ale i amatérské výtvory, které byly mnohem hezčí než ty "profi". Cesta do kopce byla náročná neboť to docela klouzalo a vhledem k tomu, že jsme měli všichni batůžky plné jídla, pití atd., tak se šlo opravdu pomalounku. Někteří, popravdě ani nejsou zvyklí na vysokohorské tůry :-) Ale k Radegastovi jsme došli! Po cestě se nám rozprostíraly různé scenérie, jenž vytvořila sama příroda, prostě krása. Sluníčko nám krásně svítilo nad hlavami a měli jsme úžasný výhled až na Malou fatru, Jeseníky atd. Opravdu balzám na duši a navíc kopy sněho všude okolo. U Radegasta jsme se nasvačili a hurá dolů. To už šlo lépe, neb jsme upotřebili naše lopaty na sníh :) Místy to opravdu frčelo o sto šest. Klička vpravo, klička vlevo a už jsme byli dole u areálu. Potom jsme však na chvíli museli po svých. Ale to jen asi kilometr. V lese jsme totiž objevili vyjetou dráhu mezi stromy. To byla jízda! Paráda! Dole jsme byli dřív než mamča Karin s babičkou. Stihli jsme si dát i čaj. Trošku jsme se oklepali od sněhu, napojili, najedli a už jsme seděli v autobuse. Cestou zpět jsme ve vlaku vymýšleli básničku, která musela obsahovat zadaná slova. To by švanda! Jako vedoucí mohu říci, že mě to všechno docela zmohlo, ale ty děti byly pořád čilé a plné energie!!! Jak ty to dělají??? Domů jsme dorazili v 18 hod. Mokří, unavení a plní dojmů a nových zážitků. Myslím si, že to bylo super! A že se nám výlet vydařil i počasí se nám podařilo objednat skvělé.

PS: Do fotogalerie přidávám pár fotek, umístění bude u Svišťat.

Moc děkuji mamči Karin, babičce Věrce i Márvovi za pomoc na výletě.

 

Další informace