Podrobnosti

Napsal Pavel Folta

Náš třetí zájezd budeme pořádat společně s našimi přáteli z Týna nad Bečvou. Na tři dny zavítáme na Slovensko. Tentokrát navštívíme Velkou Fatru a Muráňskou planinu.

Program zájezdu:

Vyrazíme v pátek 12. června ráno (pracovní den - nutno si vzít dovolenou). Autobus nás po ose Týn n. Bečvou - Stará Ves – Čadca – Žilina – Martin – Turčianské Teplice doveze do sedla Malý Šturec. To se nachází na rozhraní Velké Fatry a Kremnických vrchů ve výšce 890 m n. m. Tady vystoupí ti, co se rozhodnou pro nejdelší trasu tohoto dne – Trasu A: Vydají se pak sedla se po červené hřebenovce na 10 km vzdálenou chatu Kráľova Studňa. V tomto horském hotelu (ve výšce 1277 m) se budou moci občerstvit či poobědvat. Poté budou pokračovat stále po červené na vrchol Krížnej. Krížna je se svými 1574 m n. m. třetím nejvyšším vrcholem Velké Fatry, vrcholem s impozantními výhledy na téměř polovinu Slovenska. Po modré trase z vrcholu pak sestoupí přes přírodní památku Majerova skala do vesnice Staré Hory kde vyčkají příjezdu našeho autobusu. Celá takto popsaná trasa je dlouhá 21 km (7:30 hodin chůze). Je zde však i možnost závěr o něco zkrátit a sestoupit do vesnice Turecká (18,6 km), kde bude náš autobus parkovat.

Ti, co v sedle Malý Šturec nevystoupí, budou pokračovat autobusem do vesnice Turecká. Odtud je naplánovaná kratší trasa B. Je to okruh přes vrchol Krížnej. Nejdříve výstup po žluté a pak zelené trase k rozcestí Kráľova Studňa a dále po červené na vrchol Krížnej. Následující sestup je plánován po modré a žluté trase zpět do vesnice Turecká k autobusu. Tento 15 km dlouhý okruh (6 hodin) lze absolvovat i opačným směrem. Po tůrách budeme převezeni (asi 1 hod) do vesnice Hronec u Brezna, kde se ubytujeme a povečeříme v turistickém hotelu Drotár.

V sobotu 13. června - po snídani v hotelu Drotár nás autobus doveze do asi 50 km vzdálené vesnice Muráň. Taje ideálním východiskem do Národního paku Muráńská planina.

NP Muráňská planina - reliéf i geologické složení tohoto území jsou velmi pestré. V centrální části parku se hojně vyskytují krasové jevy (například přes 250 jeskyní, 15 propastí, přes 50 ponorů a vyvěraček). Muráňská planina se vyznačuje vysokou biodiverzitou, bylo zde rozpoznáno asi 1150 druhů vyšších rostlin, 1500 druhů bezobratlých živočichů a okolo 200 druhů obratlovců. Některé druhy jsou endemické, například třetihorní relikt lýkovec muráňský. Na území parku žijí velké populace velkých šelem – medvěda, vlka či rysa. Kraj lýkovce muráňského a polodivokých huculských koní, kraj opředený pověstmi a protkaný dávnou historií. Muráňska planina vítá své návštěvníky majestátností strmých skalnatých úbočí, hlubokých lesnatých dolin a malebností horských luk. Muráňska planina je jeden z posledních koutů Slovenska, kde ani v období hlavní turistické sezóny neproudí davy turistů.  Podrobnosti o krásách tohoto území naleznete viz: http://npmuranskaplanina.sopsr.sk/navstevnici/.

V tento den budete moci vybrat z několika variant pěších tras.

Nejdříve kousek za městečkem Tisovec vystoupí z autobusu ti, co se rozhodnou pro trasu A, nebo B.

Trasa A je provede prosulými dolinami Muráňské planiny. Po výstupu o hájovny Paseky je žlutá trasa provede tou nejdivočejší - Martinovou dolinou. Její dno pokryté lesy po bocích lemují vysoké, místy téměř svislé skalnaté srázy a skalní bradla Strelnice a Šarkanice. Dolina je součástí Národní přírodní rezervace Šarkanica. (Prokazatelně zde žijí medvědi – proto se držte ve větších skupinách!) Pěšina vedoucí dolinou po 3,4 km dlouhém stoupaní s převýšením 520 m vystupuje na sice malou, no o to krásnější květnatou horskou louku Voniaca.

 Odtud budou "oni stateční" pokračovat po zelené hřebenové trase kolem vrcholů Šarkanica a Ostrica na rozcestí Siváková. Dále pak po červené trase do lučinatého sedla Nižná Kľaková (tady se rozdělují trasa A a B a k trase B se zde připojuje i trasa C). Tady (pro trasu A) odbočuje žlutá trasa do 8 km dlouhé Hrdzavej doliny. Dno, této jedné z nejpěknějších dolin Slovenska, dosud modeluje Hrdzavý potok s mnohými menšími vodopády, či kaskádami. Ve spodní části doliny jeho vody vyhlodaly téměř 600 m hluboký kaňon, lemovaný strmými vápencovými bradly, na kterých zrovna v tuto dobo pokvete onen celosvětově jedinečný lýkovec muráńský. No a díky inverzními zvratu vegetačních stupňů zde na dně doliny taky roste, v rekordně nízké nadmořské výšce (750 m), vysokohorská borovice kleč.

Procházka dolinou skončí u horního okraje vesnice Muráň, na jejíž návsi bude čekat náš autobus. Celá trasa A je dlouhá necelých 21 km (asi 7 hod. pěší chůze).

Trasa B má stejné výstupní místo a zpočátku stejný průběh jako trasa A, a to až do sedla Nižná Kľaková. Dále odtud je však navrženo její pokračování stále po červené trase k rozcestí „Studňa na Muránskéj planině“ a pak k rozcestí „Maretkiná“. Tady odbočuje 10-minutová odbočka k jedinečné vyhlídce ze skalní hrany Muráňské planiny, k vyhlídce Poľudnica. Po návratu od vyhlídky pak dále trasa pokračuje po červené, při skalní hraně doliny až k rozcestí „Veľká Lúka – Piesky“. Na této rovinaté polaně se často pasou polodivocí huculští koně z nedalekého hřebčína. Z Veľkej Lúky už po modře značené trase a naučné stezce dojdete k Chatě pod Muránským hradom. Tady bývá sezonně otevřena malá hospůdka a odbočuje zde chodník k rozsáhlé zřícenině hradu Muráň (viz: https://cs.wikipedia hrad. V minulosti byl tento hrad centrem velikého panství, dnes jsou jeho ruiny srdcem jedné z nejcennějších rezervací národního parku – Národní přírodní rezervace Cigánka. Z areálu hradu se naskýtají impozantní vyhlídky do okolí. Po prohlídce hradu následuje celkem prudký sestup do vesnice Muráň, kde bude čekat náš autobus. Celá trasa je dlouhá asi 29 km (asi 9 hod). Tuto trasu lze o asi 3 km zkrátit, pokud vynecháte vyhlídku Poludnica tím, že úsek mezi rozcestími „Maretkiná“ a rozcestím„Veľká Lúka – Piesky“ absolvujete po žluté trase.

Trasa C: Je navržena jako okruh z vesnice Muráň. Autobus zde ráno dojede a potom bude zde čekat v cílovém místě pro všechny trasy (na návsi). Trasa vás provede proti proudu Hrdzavého potoka celou Hrdzavou dolinou.  Ta je popsána jako závěrečný úsek trasy A. Avšak narozdíl od této trasy má tento opačný směr má tu výhodu, že si určitě víc vychutnáte všechny peřeje a vodopády a Hrdzavém potoce. Po projití doliny vystoupíte do sedla Nižná Kľaková. Odtud je pak další pokračování této trasy společné s druhou polovinou trasy B (to je po bodech. „Studňa na Muránskéj planině“, „Maretkiná“, vyhlídka Poľudnica, „Veľká Lúka – Piesky“, hrad Muráň, vesnice Muráň. Celá trasa je dlouhá asi 28 km (asi 9 hod). Tuto trasu lze o asi 3 km zkrátit pokud vynecháte vyhlídku Poludnica tím, že úsek mezi rozcestími „Maretkiná“ a rozcestím„Veľká Lúka – Piesky“ absolvujete po žluté trase.

Trasa D: začíná ve vesnici Muráň a stoupá po modré trase  a naučné stezce do Národní přírodní rezervace Cigánka k následně k Chatě pod Muránským hradom. Tady bývá sezonně otevřena malá hospůdka a odbočuje zde chodník k rozsáhlé zřícenině hradu Muráň. Protože tento úsek absolvujte i na závěr této trasy opačným směrem, je na vás kdy se rozhodnete, po odbočce od chaty, vystoupat k hradu Muráň a celou zříceninu si prohlédnout. Od Chaty pod Muránským hradom pak stále po modré značce dojdete k rozcestí u informační cedule o Wesselényiho jeskyni a dále pák k rozcestí „Veľká Lúka – Piesky“ Tady se k modré značce připojí červená a společně vás provedou celou polanou Velká Lúka. Na této rovinaté polaně se často pasou polodivocí huculští koně z nedalekého hřebčína. Na této trase si můžete k tomuto hřebčínu odbočit! Poté budete pokračovat k rozcestí „Pod skalou“. Tady odbočíte doprava po červené trase která vás dovede k okraji vesnice Muránská Huta. Odtud vpravo po silnici č 531 vystoupáte do Sedla Predná Hora (úsek po silnici asi 800 m). V sedle začíná a odbočuje doprava žlutá trasa která vás dovede k Wesselényiho jeskyni, kde se připojí k modré trase, po které jste dopoledne už šli opačným směrem. Ta vás dovede znovu Chatě pod Muránským hradom. Znovu budete mít příležitost odbočit k hradu. Pak následuje sestup do vesnice Muráň (po stejné trase jako ranní výstup), kde bude čekat náš autobus. Celá trasa je dlouhá asi 18 km (asi 6 hod).

Z cíle všech ras (z návsi vesnice Muráň) nás autobus doveze do místa našeho ubytování do, turistickém hotelu Drotár, kde povečeříme a zhodnotíme celý den.

V neděli 14. června - nás po snídani v hotelu Drotár autobus doveze do vesnice Pohronská Polhora. Tady zahájíme vystup na nejvyšší vrchol Muráňské planiny Fabovu hoľu – 1439 m n. m. Výstup provedeme po modré trase. Kousek za vrcholem dojdeme rozcestí „Tri Kopce“. Odtud nás pak červená trasa dovede k polaně Kuželach. Dále pak sestoupíme lesem k cyklotrase č. 2570, po které je nejkratší cesta do sedla Zbojská. Nedaleko sedla se nachází Salaš Zbojská. Tady bude, před objezdem domů, možnost se občerstvit, či rovnou poobědvat. Celá trasa je dlouhá 18 km (asi 5:30 hod). Alternativou k této trase je okruh po naučné stezce v okolí sedla Zbojská (Mohu zde doporučit okruh 4,4 km po naučné stezce – rozhledna, soutěska Čertova dolina s vodopády a jeskyněmi - viz: certova-dolina). Ze sedla Pak nastoupíme cestu k domovu. Počítejte s návratem do Staré Vsi kolem 20. a do Týna kolem 21. hodiny.

Cena zájezdu: dospělí..... 2300,- Kč, mládež do 18-ti let ..... 2000,- Kč. V ceně zájezdu je zahrnuta doprava autobusem po 3 dny + 2 x ubytování s polopenzí. Jízdenky na tento zájezd budou v prodeji od 1. března!

Jízdenky můžete zakoupit u Pavla Folty, Ke Kapli 481, Stará ves nad Ondřejnicí, nebo krátkodobě rezervovat na tel: 733 296 175.

Podrobnosti

Napsal Pavel Folta

Na tento náš jednodenní zájezd zveme, kromě našich pravidelných účastníku, všechny milovníky historie, vápencových skal a zejména pak rodiče s dětmi. Zamíříme totiž do kraje „Orlích hnízd“ ve vrchovině Krakovsko-čenstochovské.

Tato vrchovina to geomorfologická krasová oblast v jižním Polsku (Malopolské a Slezské vojvodství). Rozkládá se mezi Krakovem a Čenstochovou. Jedná se o vápencovou vysočinu 300 až 515 m vysokou, na jejíž území se nachází velké množství skalních útvarů, jeskyní a zřícenin středověkých hradů. Orlími hnízdy (polsky: Orle gniazda) pak jsou zde nazývány právě ony středověké hrady postavené v linii, vždy jen několik kilometrů jeden od druhého, aby kdysi střežily hranici Polského království. Většina hradů v této oblasti byla postavena na těžko přístupných vápencových skalách (podobných orlím hnízdům) pravděpodobně na příkaz krále Kazimíra III. Velikého, aby chránily královské město Krakov proti útokům českého krále Jana Lucemburského.

Díky dobudování nového úseku dálnice mezi katovickým letištěm a Čenstochovou v minulém roce se nám tato oblast stala časově dostupnější - k hradům teď dojedeme do 2 hodin!

Na našem zájezdu budete moci vybrat ze dvou variant. Ta první bude ušita na míru pro ty, co nechtějí tolik šlapat (jen 15 km) a naopak chtějí navštívit více hradních zřícenin (2 hrady + 2 zříceniny). Mezi dvěma pěšími úseky budete převezeni autobusem.

Ta druhá je více turistická. Je delší (asi 25 km). Cestou uvidíte více skalních skupin, projdete 3 vesnicemi a budete moci navštívit jen 1 hrad a 1 jednu zříceninu.

Program zájezdu:

Odjezd ze Staré Vsi 6:30 hod od zámku. Autobus nás doveze do Polska na křižovatku v obci Żerkowice.

Trasa A: Ve vesnici Żerkowice budou, před 9. hodinou, vystupovat ti, co se rozhodnou pro delší trasu. Vyrazí odtud po červené trase. Postupně projdou kolem proslulé skály Okiennik Wielki do vesnice Piaseczno a následně k zřícenině hradu Bakowiec. I když tato zřícenina není přístupná, je výraznou krajinnou dominantou a kousek od ní je moderní hotel ve kterém bude možnost se občerstvit. Kousek dále (asi 300 m) pak odbočuje vlevo černá trasa, která míří do vesnice Rzedkowice. Na konci vesnice účastníci dorazí k zelené trase, dají se vpravo po silnici k občerstveni Bar pod Skałką.U něj odbočuje značka vpravo a stoupá k Rzedkowickým skalám a dále pokračuje po stejné trase jako, v odpoledním 12-ti kilometrovém úseku, trasa B (viz Trasa B). Celá tato trasa až pod hrad Mirow je pak dlouhá asi 25 km.

Trasa B: Po té co vystoupí turisté na dlouhou trasu. Autobus ještě asi 10 km popojede na parkoviště do podhradí pod hrad Ogrodzieniec (foto hrad-ogrodzieniec). Tady, kolem deváté hodiny, zahájí svůj program všichni ostatní, kdo se rozhodnou pro kratší variantu. Během dopoledne si mohou prohlédnout rozsáhlé zříceniny tohoto hradu, případně navštívit jen asi 1,5 km vzdálené, rekonstruované dřevěné hradiště „Gród Królewski na Górze Birów“. Pro prohlídku těchto objektů se platí vstupné. To je možné zakoupit i výhodněji na oba hrady společně – pro cenu vstupného + podrobnosti k oběma hradům viz: www.zamek-ogrodzieniec.pl.

Na prohlídku jednoho, nebo obou objektů vyčleníme zhruba 3 hodiny času. Náš autobus zde po celou tuto dobu setrvá!

Poté účastníky převeze na konec nedaleké vesnice Rzedkowice. Odtud pak už pěšky vyšlápnou na 12-ti kilometrovou procházku, která je také závěrečným pokračováním delší trasy (obě trasy A + B vedou odtud po totožné linii). Ta je postupně provede Rzedkowickými skalami (Skały Rzędkowickie) a skalami na hoře Zborów (Rezerwat przyrody Góra Zborów). Pak projdeme vesnicí Zdów k rekonstruovanému skalnímu hradu Bobolice (možnost prohlídky viz: http://www.zamekbobolice.pl/zamek.html). Dále pak vede trasa skalnatým hřebenem Mirovských skal (Skaly_Mirowskie) k poslední zřícenině hradu Mirow (zamek w Mirowie). Pod hradem u restaurace pak bude čekat náš autobus, který nás odtud do dvou hodin doveze zpět do Staré Vsi.

Cena zájezdu: dospělí..... 500,- Kč, mládež do 18-ti let ..... 350,- Kč.  Jízdenky na tento zájezd budou v prodeji od 20. ledna! Můžete je zakoupit u Pavla Folty, Ke Kapli 481, Stará ves nad Ondřejnicí, nebo krátkodobě rezervovat na tel: 733 296 175.

Podrobnosti

Napsal Pavel Folta

Tento zájezd uspořádáme s přáteli z Týna nad Bečvou. Našim cílem budou vrcholy lemující území Kladska (Ziemia Kłodzka). Toto území dnes (od roku 1945) patří Polsku a je jedním z okresů Dolnoslezského vojvodství. Historické Kladské hrabství vklíněné mezi Čechy, Moravu a Slezsko však bylo velkou část své historie nedělitelnou součástí Českého království. Jeho území bylo osídleno již v prvním století, první písemná zmínka pochází z Kosmovy kroniky. V kronice je zmíněno město „Ciadzco“, které patřilo Slavníkovi, zakladateli rodu Slavníkovců. Územím Kladska vedla již od nejstarších dob obchodní stezka, při níž byl vystavěn hrad Kladsko, který dal dnešnímu území i městu jméno.

Zájemce o podrobnější historii tohoto kraje odkazujeme tímto na:

KLADSKO: Zapomenutý (dříve) český kraj, nebo: Hrabství kladské

Kladsko je kouskem malebné země okroužené dokola věncem pohoří a s naším zájezdem budete mít příležitost navštívit tři z nich:

1. Góry Stołowe (Stolové hory) - tvoří panoramaticky a krajinářsky nejatraktivnější část Krkonošsko-jesenické soustavy. Nacházejí při česko-polské hranici na severozápadě Kladska. Nejvyšším vrcholem je Velká Hejšovina (919 m n. m. - polsky Szczeliniec Wielki. Jedná se o jediné a nejvyšší pískovcové vrcholy Polska. Park Narodowy Gór Stołowych (Národní Park Stolové hory), který byl vyhlášen 16.09.1993 chrání centrální část pohoří. Toto pohoří pak pokračuje na českém území a nazývá se Broumovská vrchovina a je zde pod ochranou CHKO Broumovsko. Název Stolové hory vystihuje jejich krajinu, která je charakteristická relativně plochými pahorkatinami, nad nimi se zvedajícími příkrými stěnami a zarovnanými stolovými horami skalních bašt. Nachází se zde jedinečný reliéf, obohacený velkým nahromaděním rozmanitých forem zvětrávání pískovců v podobě hlubokých štěrbin, labyrintů skalních měst a skalních bloku, nebo jednotlivých skalek. Turistické zajímavosti viz: www.pngs.com.pl/index_cz.html

2. Góry Sowie (Soví hory) – jsou nejsevernější pohořím Kladska kde jej oddělují od Dolního Slezska, Nejvyšší horou je Wielka Sowa (Velká Sova, 1015 m n. m.). Pohoří je budováno rulami a migmatity, horniny Sovích hor jsou podle odhadů 2,5 miliardy let staré. Roku 1991 byl na tomto území vyhlášen "Park Krajobrazowy Gór Sowich". Kromě běžných turistických lákadel, mezi kterými můžeme zmínit rozhledny na nejvyšší hoře Velké Sově a na hoře Kalenica. Jsou z nich nádherné kruhové výhledy do dalekého okolí (od Krkonoš do Slezska a polského vnitrozemí, na Javoří, Stolowe, Orlické a Rychlebské hory, Sněžník i Jeseníky).  Soví hory však přitahují i rozsáhlým podzemním komplexem z období 2. světové války. Tento utajovaný projekt neznámého určení nesl název S3 nebo Riese. Tři objekty tohoto projektu: RZECZKA, WŁODARZ a OSÓWKA jsou dnes zpřístupněny turistům. 

3. Masyw Śnieżnika (Králický Sněžník) - členitá hornatina na rozhraní Čech, Moravy a Kladska. Více než 2/3 hornatiny leží v polském Kladsku. Nejvyšší horou, umístěnou v centrální části pohoří je Śnieżnik Kłodzki (Králický Sněžník - 1424 m n. m., německy nazývaný Kladská Sněžka). Tento vrchol svou výškou přesahuje horní hranici lesa a je čtvrtým v pořadí „Koruny hor Polska“. Pohoří je chráněno v rámci Śnieżnickiego Parku Krajobrazowego. Oblast parku je charakterizována výskytem různých typů krajiny, od krajiny starých středních hor, starých říčních údolí až po vrchol Śnieżniku. Centrální a nejvyšší vrchol je pak samotný Śnieżnik. Ze Śnieżniku vybíhají horské hřebeny ve všech směrech. Jednotlivé tyto „paže“ oddělují hluboce zařezaná erozní údolí, což masivu dodává vysokohorský charakter. Vrcholná kopule Śnieżniku leží nad horní hranicí lesa a je skvělým vyhlídkovým bodem. Za příznivého počasí můžete vidět Krkonoše, masiv Slézy, Jeseníky, za ideální viditelnosti dokonce Beskydy. Vrchol je navíc chráněn rezervaci „Śnieżnik Kłodzki“, která kromě vrcholové kopule hory chrání se smrkový les horního patra a další vzácné porosty charakteristické pro alpské vegetační pásmo. Śnieżnik je jedním z nejcennějších přírodních území polských hor. Jeho rostlinný a zejména živočišný svět je nejbohatší v Sudetech. Kromě impozantního rozhledu z kamenných zbytků bývalé rozhledny na vrcholu určitě stojí za návštěvu nedaleký pramen řeky Moravy (jen 40 výškových metrů pod vrcholem na moravské straně viz:  detail). Dále si určitě nenecháme ujít při úpatí hor padající Vodopád na řece Wilczka, který je jedním z největších vodopádů v Sudetech.

Program zájezdu:

1. DEN (pátek 8. 5.) - ze Staré Vsi vyjedeme autobusem v pátek 8. května v 5:15 hodin. Z Týna nad Bečvou je plánován odjezd o hodinu později - v 6:15 hod, Po Trase Olomouc, Mohelnice, Zábřeh, Králíky, Bystrzyca Klodska, Klodsko dojedeme pod Stolové hory, do potního místa Wambierzyce. Z horního konce této vesnice pak zahájíme pěší trasy (jak bývá zvykem v několika variantách) po turistických atrakcích Stolových hor. Na těchto trasách budeme moci navštívit nevyšší stolovou horu / Velkou Hejšovinu se skalním městem na vrcholové plošině. Podle výběru konkrétní trasy pak ještě třeba ještě Wodospady Pośny / Vodopády Posny, a skalní město Błędne Skały / Bludné skály, nebo projít oblastí Skalnych Grzybow / Skalních hřibů, Białych Skał / Bílých skal a vidět Łężyckie Skałki / Lezycké skály , případně v další variantě vidět Skalne Grzyby / Skalní hřiby a Radkowskie Skały i Filary Skalne / Radkovské skály a Skalní pílíře. 

   Při výběru tras je třeba počítat s tím, že u turistické chaty na Hejšovině a u vstupu do Bludných skal se platí vstupné ve výši viz: vstupné.

   Trasy ukončíme v osadě Karlow pod Hejšovinou, kde bude čekat autobus. Tím budeme převezeni do asi 40 km vzdálených Sovích hor, do vesnice Sokolec, kde se ubytujeme a povečeříme ve stejnojmenném penzionu.

2. DEN (sobota 9. 5.) – po snídani v penzionu Sokolec můžeme začít naše pěší trasy přímo od penzionu. Odtud se dá přímo vystoupat na nejvyšší horu Sovích hor – Wielku Sowu. Na vrcholu stoji 25 metrů vysoká zděná rozhledna z roku 1905 (platí se vstupné). Dále pak lze pokračovat po hřebeni Sovích hor. Případně Bude i mužné přímo od penzionu po jiném hřebeni dojít k některému z podzemních objektu (viz popis Sovích hor). Bude možnost i dojet autobusem k podzemnímu objektu RZECZKA. Tady zahájit program dne prohlídkou podzemního objetu, nebo odsud popojít tři kilometry a navštívit za hřebenem ukryté další „tajemné podzemní město OSÓWKA“ a poté vyrazit k vrcholům Malé a Velké Sovy. Celou trasu rasu pak zakončit sestupem k našemu penzionu. Nabízí se však i další varianty tras v Sovích horách – ty budou upřesněny během zájezdu. (Poznámka: Pokud se rozhodnete pro návštěvu některého z podzemních objektů věnujte prosím pozornost době prohlídek a výší vstupného – vše naleznete při rozkliknutí konkrétního objektu.). Den ukončíme večeří a následným „hodnocením dne u kytar“ v našem penzionu.

3. DEN (neděle 10. 5.) – po snídani nás autobus převeze do asi 66 km vzdálené vesnice Międzygórze (česky: Vlčí Důl). Ta je proslulá vodopádem na řece Wilczka a zástavbou v tyrolském stylu. Odtud vyrazíme v několika variantách k vrcholu Sněžníku. Velikou výhodou, proti výstupům na tento vrchol z moravské, nebo české strany, bude možnost navštívit horskou chatu Schronisko PTTK „Na Śnieżniku“, která zde stojí ve výšce 1218 metrů a je jen 1,5 km vzdálena od vrcholu hory. Při jednotlivých navržených variantách výstupu na horu můžete dále navštívit třeba magické poutní místo s výhledem na Kladskou kotlinu - poutní kostel Panny Marie Sněžné, dále vrchol Czarna Góra (1204 m) s rozhlednou, Pramen Moravy, Vlaštovčí kameny, vrchol Klepý (1143 m), vrchol Malý Sněžník (1333 m).

Všechny trasy zakončíme na místě, kde jsme autobus opustili - v Międzygórze. Odtud pak nastoupíme cestu k domovu. S příjezdem do Týna počítejte kolem 20. hodiny. Do Staré Vsi dojedeme asi o hodinu později.

Cena zájezdu: dospělí..... 2100,- Kč, mládež do 18-ti let ..... 1700,- Kč. V ceně zájezdu je zahrnuta doprava autobusem po 3 dny + 2 x ubytování s polopenzí v penzionu v Sokolec, Jízdenky na tento zájezd budou v prodeji od 1. ledna! Jízdenky můžete zakoupit u Pavla Folty, Ke Kapli 481, Stará ves nad Ondřejnicí, nebo krátkodobě rezervovat na tel: 733 296 175.

Podrobnosti

Napsal Petr Šindel

Pro zájemce jsou připraveny zájezdy, jejich nabídku naleznete v nabídce "Zájezdy", která je v levém menu